V dnešní době výrobci zbraní podali střeleckým začáteč-
níkům v tomto ohledu pomocnou ruku. Například Česká Zbrojovka Uherský Brod vyrábí malorážkový adaptér Kadet ráže .22LR pro pistole CZ 75 a 85. Použitím adap-
téru vznikne prakticky nová pistole, která splňuje všech-
ny požadavky kladené na kvalitní zbraň pro začínajícího střelce.
Další vhodnou zbraní pro výcvik začínajícího střelce je

Důležitou průpravou pro vlastní střelbu je tzv. "suchá střelba". Jde o simulaci střelby bez nábojů, při které se střelec chová jako při střelbě, dodržuje všechny správné postupy střelby a tím si zdokonaluje techniku a snaží se odstranit chyby, které zjistil při ostré střelbě. Při "suché střelbě" platí totéž, jako při střelbě ostré: každý výstřel musí být pečlivě vypracován se zaměřením buď na celkově správné provedení, na procvičování a zdoko-
nalování určitého prvku nebo na odstranění zjištěné chyby v technice střelby.
Velká část práce je věnována moderním střeleckým postojům (Weaverův postoj, Chapmanův postoj a čelní po-
stoj), předpokládajícím držení zbraně oběma rukama.

-----------------------------------------------------------------------

Weaverův postoj zaujímá pravoruký střelec - postaví se proti terči tak, že jeho levá noha je o něco málo vpředu Chodidla jsou přibližně 40-50 cm od sebe. Kolena obou dolních končetin jsou napjatá. Pravá paže je nepatrně pokrčena v lokti, levá paže je pokrčena podstatně více, lokty obou paží směřují dolů. Pravá ruka odtlačuje zbraň směrem od těla, levá naopak zbraň přitahuje k tělu. Horní část trupu společně s rameny jsou mírně vysunuty směrem dopředu. Postoj výrazně snižuje vliv zpětného rázu: napětí v těle střelce, který správně zaujal postoj, vrátí zbraň zpět na terč.

Dalším je Chapmanův postoj. Pravoruký střelec se postaví šikmo k terči, levou nohu má vpředu. Špička levé nohy směřuje přímo k terči, dolní končetiny jsou mírně napnuté v kolenou. Vzdálenost mezi chodidly je asi 40-50cm. Pravá paže je zcela napnutá, levá je mírně pokrčena v lokti a loket směřuje dolů. Levá ruka přitahuje zbraň směrem ke střelci, horní polovina těla je nakloněna mírně dopředu.

Čelní postoj je velmi účinný k potlačení vlivu zpětného rázu. Patří sice k jednodušším, ale i on se musí důkladně nacvičit. Kolena jsou mírně pokrčená, pravoruký střelec má levou nohu jen nepatrně vpředu. Vzdálenost mezi chodidly je 30 - 60 cm. Horní polovina těla je mírně nakloněna vpřed, hlava a ramena jsou před boky. Obě paže jsou mírně napnuty v loktech. Výhodou tohoto postoje je skutečnost, že je velmi stabilní a i fyzicky méně zdat-
nějším střelcům umožňuje celkem kvalitně zvládat zpětný ráz.

------------------------------------------------------------

Správné uchopení zbraně by mělo vypadat tak, že palec střílející ruky se odkloní od ostatních prstů přibližně do pravého úhlu a opěrná část rukojeti zbraně se vloží mezi palec a prsty tak, aby podélná osa zbraně tento úhel půlila. Palec a tři prsty kromě ukazováku pak přirozeným způsobem obemknou rukojeť tak, aby k ní dlaň a prsty přiléhaly co největší plochou. Palec leží přibližně vodorovně na levé straně zbraně, ukazovák se držení zbraně v žádném případě neúčastní a až do okamžiku těsně před spuštěním je volně položen ze strany na lučíku. Důležitá je výška uchopení rukojeti. Výška osy hlavně nad horním okrajem dlaně by obecně měla být nejmenší. Držení zbraně střílející rukou musí být dostatečně pevné, nikoliv však křečovité, nemělo by způsobovat nadměrné chvění ruky a svalovou únavu.
Správného držení zbraně oběma rukama dosáhneme tak, že po dokonalém uchopení zbraně střílející rukou přilo-
žíme druhou, volnou ruku (u praváků je to ruka levá). Volnou ruku přiložíme tak, aby prsty volné ruky těsně obe-
pnuly tři prsty (kromě palce a ukazováku) ruky střílející. Palec volné ruky je pevně položen na palec ruky střílejí-
cí. Tlak palce však nesmí být přehnaný, mohl by způsobovat vychýlení zbraně do strany. Takovéto držení zbraně zaručuje nejlepší možnou kontrolu nad zbraní při výstřelu a podle možností se používá v jakékoliv poloze střelce.
Správné držení zbraně velmi ovlivňuje přesnost i rychlost střelby. Nejvhodnější je držení zbraně oběma rukama. Techniku střelby jednou rukou by však měl zvládnout i střelec, který se orientuje na bojovou střelbu. Tuto dovednost by si měl však osvojit až poté, co naprosto dokonale zvládl techniku střelby oběma rukama.
Po úspěšném zvládnutí zaujetí správného postoje, úchopu a držení zbraně, si střelec musí osvojit dvě nejtěžší střelecké dovednosti: zamíření a spouštění.

Při zamíření se jedná o jemnou motoriku svalstva rukou, očí, nohou a některých dalších částí těla střelce. Cílem je, aby střelec v konečné fázi spojil oko, hledí, mušku a záměrný bod v jedinou přímku. Tato přímka se nazývá záměrná. Samozřejmě záleží jen na kvalitě střelce, do jaké míry se mu tento záměr podaří.
Při míření je střelec schopen udržet nejvyšší zrakovou ostrost na krátkou vzdálenost maximálně na 6-12 sekund. Tato doba plně postačuje ke správnému zamíření a následnému spuštění. Před nácvikem míření si musí střelec ověřit, které oko má řídící.
Správné spouštění tvoří více jak polovinu úspěchu na cestě ke kvalitnímu výstřelu. Celý proces je závislý na správném dýchání, individuálních tělesných schopnostech střelce, koncentraci a dalších jiných procesech, které spouštění provázejí.
Součástí nácviku střelby je nácvik správného dýchání. Negativní vliv dýchání se dá velmi jednoduše odstranit. Spuštění se podle možnosti provede v apnoické pauze, což je v podstatě přirozená prodleva mezi výdechem a vdechem.
Tažení zbraně z pouzdra je jedinou plynulou akcí, která začíná rozhodnutím střelce (se zbraní ještě v pouzdře) a končí ve střeleckém postoji se zbraní namířenou na terč. Po celou dobu akce oči sledují terč. Celý proces tažení zbraně by se mohl rozdělit do pěti kroků :
   1) střílející rukou uchopíme zbraň za rukojeť tak, abychom už nemuseli přehmatávat, volnou ruku vysuneme pokrčenou asi 20-30 cm před tělo. Palcem střílející ruky rozepneme bezpečnostní pásek pouzdra. Zbraň v pouzdře tzv. namáčkneme, což znamená, že ji pevně uchopenou za rukojeť mírně vtlačíme do pouzdra.
   2) Zbraň vytahujeme z pouzdra vertikálně. Ukazovák střílející ruky je položen podél lučíku, nikoliv na spoušti. Volná ruka se poněkud pozvedne.
   3) Zbraň se nachází v polovině dráhy mezi pouzdrem a volnou rukou. Ukazovák je stále položen podél lučíku. Volná ruka se mírně rozevírá a připravuje se na uchopení zbraně.
   4) Ruce se spojují a pokračují v pohybu až do úplného střeleckého postoje, přičemž držení zbraně se postup-
ně zpevňuje, ramena se vysunují dopředu a ukazovák střílející ruky se přesunuje ke spoušti.
   5) Zbraň je ve výši očí, ruce dokončují zaujetí správných úhlů a silových poměrů při držení zbraně a ukazovák střílející ruky je připraven ke stisknutí spouště. Zbraň je zamířena na terč.

Nejčastější chybou při nácviku tažení zbraně je to, že střelec vizuálně kontroluje tažení zbraně z pouzdra, úchop zbraně apod.. Jakmile střelec přestane zrakem kontrolovat terč a věnuje se tažení zbraně, ztrácí přehled o terči, navíc většinou zcela mimovolně poruší svůj střelecký postoj. Jeho opětovným zaujetím a znovuvyhledá-
ním terče ztrácí přinejmenším drahocenný čas.
Střelec se musí tažení zbraně postupně učit, nezbytnou samozřejmostí je "suchý" nácvik. Střelec se postaví před zrcadlo na vzdálenost 1-1,5 m. Upraví si střelecký postoj a provádí tažení zbraně podle bodů 1-5. Důležité je, aby prováděl nácvik nejprve pomalu a až po získání dobré techniky začal zrychlovat. Předejde se tak mnoha nebezpečným situacím.
Snaha střelce co nejrychleji vystřelit způsobuje v mnoha případech strhávání zbraně. To je způsobeno prudkým zmáčknutím spouště ukazovákem, přičemž pohyb není nezávislý na ruce nebo na ostatních prstech. Jediným možným řešením je sladit celý proces tažení zbraně do jediného plynulého pohybu, do něhož patří i plynulé spouštění.

Zdroj: SR 7/98