Jak se rozhodnout - účinek střeliva

Úvod - cílem je zastavení útočníka. Zastavovací efekt charakterizuje, kolik energi se přenese ze střely do zasaženého cíle. Na posuzování zastavovacího efektu je mnoho názorů vycházejících jak z policejní praxe, laboratorních zkoušek a z různých fyzikálních teorií. Ve zkušebnách se napodobuje chování střely v organismu výstřelem do balistické želatiny. Cílem není čistý průstřel, ale uváznutí střely v organismu. Nejméně energie přenese čistý průstřel malou ráží. Nejvíce pak střela, která má velký průměr, která se rozpadne na několik částí nebo se nestabilně otáčí podél příčné osy, jejíž tvar se po zásahu mění a zvětšuje - Velká ráže má díky velkému průměru velký stop efekt, ale případný přebytek energie může vyvolat průstřel a ohrožení okolí, a vede ke zpomalení taktické střelby - než srovnáte miřidla po první ráně může se leccos odehrát.
Potřebný účinek se snaží odvodit několik teorií. Ty odvozují účinek střely od různých parametrů (od průměru, příčné plochy střely, hybnosti (m*v) či energie (0,5*m*v^2)). Existují i statistiky vycházející z policejní praxe, té je snad možné věřit nejvíce (Marschallův index). Z té vyplývá, že útočník je zastaven jedním výstřelem v závislosti na ráži v 50-86% případů. Z této statistiky je nejspíše odvozena zásada (rčení) "dva do hrudi a třetí do hlavy" - střední a malou ráží musíte zasáhnout cíl dvakrát.

Požadavek na zastavovací schopnost krátkých zbraní je jiný než u např. pušek. U pušek je důležitý dostřel a průbojnost. Toho se dosahuje velkou počáteční rychlostí a velkým průřezovým zatížením střely (průřezové zatížení střely vyjadřuje poměr hmotnosti střely k jejímu průřezu). Na počátku dráhy střely způsobuje vysoká rychlost působí dynamickým (hydrodynamickým) trhavým účinkem do stran. Nádoba s tekutinou se po zásahu roztrhne na kousky. Tam kde pomalá střela způsobí čistý průstřel svaloviny, moderní vysokorychlostní střela (třeba i malé ráže) způsobí odtržení kusu svaloviny. Špičatý (hrotitý) tvar střely její vybočení, střela se otáčí kolem své příčné osy a působí bokem. Při střelbě na velké vzdálenosti tento hydrodynamický účinek mizí. Zastavovací schopnost trvá díky velké hmotnosti střely. Rychlost vyřazení protivníka není podstatná, protože střelba je vedena na velkou vzdálenost. Druhým faktorem je špičatý (hrotitý) tvar střely jenž působí vybočení střely.

Zcela jiná situace je u krátkých zbraní. U nich se ukázalo, že nejjednodušší cestou ke zvětšení zastavovacího účinku je zvětšení průměru střely bez zvětšování její hmotnosti a energie. Tyto hodnoty musí být vyváženy tak, aby střela předala většinu energie do cíle. Pomocným faktorem je vždy provedení střely. Nelze nebrat v úvahu, že olověné střely ve srovnání s celoplášťovými se více deformují.
Druhou možnou cestou jsou zbraně s náboji vysoké energie a malé hmotnosti jako jsou ráže .22 magnum a výhledově terčové malorážové náboje lahvicového tvaru. (Vysoká rychlost u těžkých střel by vyvolávala velký zpětný ráz a smrtící účinek na velkou vzdálenost, na kterou již není možné zaručit mířenou střelbu.)

Ve všech případech záleží na pohotovosti a přesnosti zásahu. Moderní střelivo s řízenou deformací střely (expanzní) dociluje postačující účinek i u ráže 7,65 mm (expanzní provedení není u nás pro sebeobranu povoleno). U zbraní "pro jistotu" vyhoví i menší ráže (6,35 mm Browning, .22 WMR, .22 LR). Zbraně větší ráže se spolehlivým zastavovacím účinkem (.40 S&W) jsou větší, těžší a rozhodně vyžadují důkladnější nácvik. Expanzní střelivo je k dispozici pro sběratelské účely, pro sebeobranu jsou snad k dispozici jen některá provedení (dutina je kryta pláštěm).

Marschallův index
Ráže	Střela	Index	Poř.
7,65 Browning	celoplášť ogivální	50 %	1
7,65 Browning	poloplášť expanzní	61 %	4
9 mm Browning	celoplášť ogivální	52 %	2
9 mm Browning	poloplášť expanzní	.54 %	3
.38 Special	olověná ogivální	52 %	2
.38 Special	poloplášť expanzní	62 %	5
9 mm Luger	celoplášť ogivální	62 %	5
9 mm Luger	celoplášť komolý kužel	70 %	7
9 mm Luger	poloplášť expanzní	80 %	10
.357 Magnum	olověná s prosekávací hranou	72 %	8
.357 Magnum	poloplášť expanzní	86 %	11
.40 S&W	celoplášť komolý kužel	78 %	9
.40 S&W	poloplášť expanzní	87 %	12
.45 ACP	celoplášť ogivální	64 %	6
.45 ACP	poloplášť expanzní	86 %	11
V této tabulce (které věřím) mne překvapuje, že náboje 7,65 a 9 mm Br, 9 mm Luger ogiv. a .38 Spec mají vlastně shodný zastavovací účinek pohybující se mezi 50-60% !!! Je mnoho názorů, které tuto teorii napadají z důvodu nesprávného statistického zpracování - ale nepřinášejí žádné návrhy na její nahrazení.

Další hodnocení účinnost střeliva:
RSP pro krátké zbraně (Relative Stopping Power nebo kritérium ranovosti podle Hatchera)
RSP = q*v*F*k kde q - hmotnost střely v grainech, v - počáteční rychlost střely ve stopách za vteřinu, F - průřez střely v palcích, k - součinitel tvaru střely v rozmezí 0,9-1,2

Pro civilní obranu má být vyšší než 15.
.22 Short	1,9	9 Brown krátký	16,2
.22 LR	3,3	.38 Speciál	30,8
6,35 Browning	3,7	.45 ASP	60,0
7,65 Browning	10,0

Pohybová energie střely - pro civilní obranu požadováno v USA a SRN 80 Joulů. Této podmínce vyhoví již ráže 6,35 mm.

TKO - Taylor Knock Out Index (Taylorův index zlomení v ohni) se používá u loveckých zbraní. Zde je uveden jen pro informaci. Vzorec TKO=m.v.p./1000 ... m - hmotnost střely v gramech, v - rychlost střely v m/sec., p - průměr střely v mm. Doporučená minimální hodnora TKO je 15 - pro srnce, 30 - pro sele, lončáka prasete divokého, kamzíka, 40 - pro dospělou černou zvěř, jelena, daňka muflona. Obecnou zkušeností je, ač se mi to nelíbí, že střely s průměrem pod 6 mm (.22 Hornet, .222 a .223 Remington) mají nepravidelný, nejistý účinek, ač mají mnohem vyšší energii než krátké zbraně - jsou tak na srnce

Výpočet pro některé ráže krátkých zbraní.
Ráže	TKO	Ráže	TKO
.22 LR 2"	3,9	9 Brown Short	16,7
.22 LR 6"	4,6	9 Makarov	16,7
6,35 Browning	4,9	.38 S&W	18,4
.22 WMR 2"	5,4	9 Luger	21,3
.22 LR 22"	5,5	.38 Special	22,1
.22 WMR 6"	6,2	.45 ACP	40,4
.22 WMR 22"	8,3	.45 Colt	46,9
7,65 Browning	10,9

Kneubühl - klasifikace z roku 1993. Jeho vývody jsou mezi odborníky uznávané.
Deformovatelné střely potřebují k dosažení potřebného účinku energii 250-300 Joulů. Celoplášťové střely musí vykazovat energii 350-400 Joulů.
Požadavky podle pana Kneubühla splňuje následující střelivo: 9 mm Browning, .32 HR Magnum, 9 mm Makarov, 7,65 Parabelum, 9 mm Police, .38 Spec, .44 Spec, 9 mm Ultra, .45 Colt, 9 mm Parabelum, .45 ACP, 9 m Steyer, .40 SW, 9x22 IMI, .38 Super Auto, .357 Magnum, 10 mm Automatic, .44 Magnum, .45 Win. Magnum.
A mnohé další ... (americký tradice = velká a pomalá střela, či tendence nových armádních zbraní - malá nestabilní střela s velkou energií, ). Výsledný účinek zásahu v praxi se velice těžko statisticky zpracovává. Je ovlivněn použitou ráží, místem zásahu a směrem střelného kanálu, případnou překážkou nebo silným oblečením útočníka, jeho duševním stavem, rozrušením, alkoholem, drogami.